Ischemická choroba srdeční

Dělí se na akutní formy: sem patří např. akutní infart myokardu, nestabilní angina pectoris, náhlá srdeční smrt atd.,

chronické formy ischemické choroby srdeční: sem patří stabilní angina pectoris, stavy po infarktu myokardu atd.

Onemocnění periférních tepen: sem řadíme onemocnění tepen mozkových, tepem na horních a dolních končetinách, dále postižení tepen zásobující orgány dutiny břišní, např. střeva, ledviny.

Nejčastěji dochází k postižení těchto tepen na podkladě atherosklerozy, což vede k jejich zúžení až uzávěru a výsledkem je porucha zásobení těchto orgánů. Při postižení srdečních tepen dochází k nedokrvení srdečního svalu, při postižení tepen zásobujících mozek to vede k jeho nedokrvení, porušenému zásobení, atd., a výsledkem je porucha funkce těchto orgánů a přítomnost řady příznaků.

Atheroskleroza je stav, kdy působením řady faktorů, jako je vysoký krevní tlak, kouření, cukrovka, zvýšené hladiny tuků v krvi atd, způsobí, že dojde k poškození výstelky stěny cévy/tepny/, tzv. endotelu a dochází k průniku tuků, řady dalších látek do cévní stěny, výsledkem je zánět v této cévní stěně, dochází k tvorbě těch athesklerotických plátů. Tyto pláty vedou k zúžení té tepny, dále se v místech těchto plátů shlukují krevní destičky, které dále zužují ty postižené cévy nebo způsobují až jejich ucpání. Aby k tomu procesu atherosklerozy v cévní stěně nedocházelo nebo aby se ten nález dále nezhoršoval, je nutno dodržovat veškerá dietní a režimová opatření, jejichž cílem je úprava krevního tlaku, tuků v krvi a zabránění vzniku cukrovky nebo pokud již je, tak dosažení doporučovaných hodnot glykémií, zákaz kouření, redukce hmotnosti atd.. Současně jsou podávány speciální léky, jejichž cílem je ovlivnit ten nález v cévní stěně – jde zejména o některé léky na tlak, o některé léky na cholesterol /tzv. statiny/ a léky na ředění krve – antiagregancia atd.. Nutno si ještě uvědomit, že atherosklerosa není izolovaný proces v tom smyslu, že jsou postiženy pouze např. cévy srdeční, velmi často se setkávám s pacienty, kteří mají postižení cév v řadě oblastech – např. mají postižené cévy mozkové, srdeční, třeba i současně cévy na dolních končetinách atd.. Takovéto pacienty je nutno řešit s řadou specialistů.

Při postižení srdečních tepen/koronárních tepen, které zásobují srdeční sval, mluvíme o ischemické chorobě srdeční. Postižené cévy mohou býti pouze zúžené nebo zcela uzavřené. Příznakem takového to postižení jsou bolesti většinou lokalizované za hrudní kostí, může jít i o bolest lokalizovanou jinde, např. v krku, v horních končetinách, někdy v dolní čelisti nebo třeba mezi lopatkami, jde většinou o tlakovou, pálivou, svíravou bolest, objevující se většinou při fyz. zátěži, při emoční zátěži – při rozrušení nebo při změně počasí. Když je bolest za hrudní kostí, nemusí se nikam šířit, ale může se šířit z hrudní kosti třeba do krku nebo do zad mezi lopatky, většinou se šíří do levé horní končetiny nebo do obou horních končetin.

V případě těchto potíží objevujících se při určité zátěži, mluvíme o angině pectoris /u tohoto stavu je céva různě významně zúžená, čím více je zúžena, tím menší zátěž vyvolává výše uvedené potíže/. Jestliže se objeví klidová bolest trvající déle jak 20 minut, vždy je podezření na srdeční infarkt/ u tohoto stavu je céva zcela uzavřená/. V tomto případě nutno zavolat pohotovost. Kromě bolestí se může postižení srdečních cév projevovat dušností, slabostí, únavou, bušením srdce – arytmiemi, poklesem výkonnosti a při srdečním infarktu doprovodnými příznaky jako je nutkání na zvracení, zvracení, pocení, přítomností studeného potu, kolapsem atd. V případě anginy pectoris vhodné vyhledat ošetřujícího lékaře, ten odešle na příslušná vyšetření, kde se rozhodne o dalším postupu, zda konzervativní léčba/léky/ či zda vyšetření těchto cév/koronarografie/ s případným zákrokem na těchto cévách. Nutno si uvědomit, že provedený zákrok na srdečních cévách, nebo v případě mozku na mozkových tepnách nebo např. na tepnách dolních končetin v případě postižení těchto tepen ovlivní další průběh daného onemocnění. Ale neméně stejný vliv na další osud daného pacienta má dodržování veškerých doporučení – dietních a režimových opatření, užívání medikace – toto rozhoduje o tom, zda ošetřená tepna/céva/ se opět nezúží a dané onemocnění, příznaky se opět potom mohou objevit.

V případě klidových bolestí vždy podezření na srdeční infarkt, nutno zavolat pohotovost, protože včasná diagnóza umožní včasnou léčbu v nemocnici – v případě srdečního infarktu je jedinou doporučovanou akutní léčbou vyšetření srdečních tepen /koronarografie/ s intervencí na té postižené tepně/ různé možnosti ošetření dané tepny/ např. zde v Masarykově nemocnici – na kardiologickém oddělení a jejich včasné zprůchodnění vede k tomu, že následky mohou být malé a takový pacient po ošetření může být zcela bez potíží a vykonávat veškeré aktivity jako před příhodou. Čas pro intervenci je l2 hodin od vzniku příznaků, ve výjimečných případech 24 hodin, čím dříve je zákrok proveden, tím lépe. Na druhé straně pozdní vyšetření, ošetření může zanechat trvalé následky – může dojít k nevratnému rozsáhlému postižení srdečního svalu jako pumpy, srdečních chlopní, a mohou přetrvávat různě závažné příznaky jako jsou dušnost, únava, nevýkonnost, bušení srdce, bolesti na hrudi, otoky dolních končetin a další příznaky, které pacienta mohou výrazně omezovat i v běžné aktivitě nebo vést i k úmrtí pacienta!!!

Možnosti intervenčních zákroků na srdečních cévách – viz obrázky. O konkrétním intervenčním postupu rozhoduje vždy kardiolog – invazivista/lékař koronarografického pracoviště/.

Takže potíže jako bolest na prsou, dechové potíže, bušení srdce atd., nepodcenit, vyhledat lékaře, ten zhodnotí, odešle na příslušná vyšetření – výsledkem těchto vyšetření bude zda potíže srdečního/kardiálního/ či nekardiálního původu, či jakého původu jsou dané potíže/ např. u dechových potíží může jít o příčinu plicní atd. a dle toho další léčba, doporučení. Hlavně jakékoliv potíže nepodcenit, jít k lékaři, při podezření na infarkt volat pohotovost. První hodiny rozhodují.