Dietní opatření

Příjem cukrů má být zajištěn příjmem složených cukrů – polysacharidů ve formě škrobů, v podobě hrubé vlákniny. Tyto složené cukry jsou obsaženy v obilninách – sem patří pšenice, ječmen, oves, žito, kukuřice, rýže, dále jsou obsaženy v produktech z těchto obilnin – přednost by měly dostávat celozrnné produkty – např. z mouky vyrobené celozrnné pečivo, výrobky z neloupané nebo polo loupané rýže, celozrnné těstoviny, dále polysacharidy jsou obsaženy v těchto produktech – ve vločkách, otrubách, krupici, pohance atd.. Dalším zdrojem polysacharidů jsou brambory, luštěniny – fazole, hrách, čočka, sója.

Jinak diabetik by měl užívat náhražky cukru/sacharózy/nutno si uvědomit že jsou jednak náhražky cukru nekalorické a jednak náhražky cukru kalorické. Obecně jsou doporučována nekalorická sladidla – náhražky cukru.

2.Tuky
mají krýt 30-35% z doporučovaného energetického denního příjmu.

Nutno omezit příjem tzv. nasycených mastných kyselin/SAFA/ – sem patří např. kyselina palmitová, stearová – tyto jsou obsaženy hlavně v živočišných tucích – v másle, v tučném mase, v sádle, špeku, v mléčných tucích /takže v mléku a výrobcích z mléka/, v uzeninách – v paštice, salámech, šunce, v párcích. Také jsou též obsaženy v některých rostlinách – v palmovém a kokosovém oleji. Dále jsou tyto nasycené mastné kyseliny obsažené např. v cukrovinkách, sušenkách, slaných brambůrkách atd..

Proto příjem potravin s obsahem těchto nasycených MK nutno omezit. Z masa je doporučováno bílé maso, případně netučné červené maso, mléčné výrobky nízkotučné –sýry s obsahem tuku do 30% v sušině, dále jogurty, tvarohy, mléko atd. s obsahem tuku do 3%.

Tyto nasycené mastné kyseliny obsažené v těchto potravinách zvyšují hladiny cholesterolu v krvi a zvyšují tím pádem výskyt kardiovaskulárních chorob.

Nutno naopak zvýšit příjem nenasycených mastných kyselin, zejména některých, ty naopak snižují hladiny cholesterolu v krvi a tím pádem snižují riziko atherosklerozy.

Na nasycené masné kyseliny by mělo připadat l/3 a na nenasycené mastné kyseliny 2/3 z doporučovaného denního množství tuků.

Nenasacené mastné kyseliny jsou obsaženy v rostlinných olejích – v olivovém oleji, v sójovém oleji, slunečnicovém oleji, v nyní zejména doporučovaném řepkovém oleji, v dalších olejích a dále v rybách/rybím tuku/. Tyto nenasycené mastné kyseliny se dělí na mononenasycené/MUFA/ – sem patří např. kyselina olejová, palmitoolejová, a na polynenasycené/PUFA/ – sem patří např.omega 3 a omega 6 nenasycené mastné kyseliny/např.kyselina linolová, kyselina linolenová/,dále sem patří nenasycené MK s rozvětveným řetezcem.Kromě rostlinných olejů /zejména řepkového oleje/, rybího tuku zdrojem omega polynenasycených mastných kyselin je též např. lněné semínko,sezamová semínka, kiwi, ořechy.

Čím větší je fyzická denní zátěž, tím může býti větší obsah nasycených mastných kyselin ve stravě – jde o bohatý zdroj energie pro organismus. Problém je v tom, že v dnešní době u řady lidí je pohybu málo, je zvýšený příjem nasycených mastných kyselin na úkor těch nenasycených, to má za následek zvýšený výskyt kardiovaskulárních příhod.

Takže kladen důraz na správnou skladbu jídelníčku co se týče vhodných, doporučovaných cukrů, tuků, bílkovin. S těmito potravinami se do těla dostanou živiny, důležité látky, vitamíny, minerály, stopové prvky, látky jako fytosteroly /obsažené pouze v rostlinách –např. v rostlinných olejích, v zelenině/ – tyto fytosteroly snižují vstřebávání cholesterolu z potravy ve střevě, tím snižují hladiny cholesterolu. Některé potraviny mohou být o tyto fytosteroly obohaceny – u nás je to Flora proActiv. Dále v těchto vhodných potravinách jsou též obsaženy fytoestrogeny – viz jiná ikonka – problematika léčby – hormonální substituční léčba, a celá řada dalších látek s protizánětlivým, antioxidačním, protinádorovým účinkem.

Každá potravina balená má na obalu mít řadu údajů – např. jakou má energetickou hodnotu, množství sacharidů/cukru/v gramech, dále obsah tuků v gramech či v procentech, kolik z toho připadá na nasycené mastné kyseliny/SAFA/, kolik obsahuje bílkoviny v gramech, TFA v gramech atd..

Ještě bych se zde chtěl zmínit o problematice tzv. trans-nenasacených mastných kyselinách/TFA/. Zjistilo se, že tyto tzv. TFA představují velké zdravotní riziko. Vznikají z doporučovaných nenasycených mastných kyselin v malé míře v žaludku přežvýkavců, takže jsou obsaženy v mléce, v mase těchto přežvýkavců – toto představuje malé množství, které se dostává do lidského těla, Dále vznikají, když jsou např. rostlinné oleje vystaveny vysokým teplotám – při smažení, grilování, kdy dochází k tomu, že z těchto nenasycených mastných kyselin při vysokých teplotách vznikají tzv: TFA.
Proto je též kladen důraz na přípravu stravy.

Ale největší zdroj těchto TFA představují rostlinná másla/margaríny/ a dále tuky používané k přípravě pokrmů. Cílem bylo, aby těmito výrobky se do lidského těla dostalo dostatečné množství nenasycených mastných kyselin. Ale zjistilo se, že při jejich výrobě dochází tzv. průmyslovou hydrogenací k vzniku částečně ztužených tuků. Při tomto procesu dochází k tomu, že nenasycené mastné kyseliny jsou přeměněny na trans-nenasycené mastné kyseliny/TFA/ a u těchto TFA bylo prokázáno, že představují zdravotní riziko –zvyšují hladiny tuků – takže zvyšují naopak riziko kardiovaskulárního onemocnění, dále zvyšují významně riziko nádorového bujení, snižují obranyschopnost.

Proto dávat pozor při výběru – kvalitnější margariny již TFA neobsahují, jsou vyráběny jinou technologií. TFA jsou obsaženy v levnějších margarinech, dále v levnějším pečivu, v náhražkách čokolády, v levných polevách na pečivu atd.

3.Bílkoviny
mají tvořit cca l0-l5% z doporučovaného denního příjmu potravy. Zdroje bílkovin a doporučované zdroje bílkovin – rozlišujeme bílkoviny živočišného původu – jsou doporučovány nízkotučné mléčné výrobky/sýry s obsahem tuků do 30% v sušině, dále mléčné výrobky jako jogurty, mléko s obsahem tuků do 3%/, dále jako zdroj bílkovin doporučován vaječný bílek, ryby, bílé maso/drůbeží, králičí, krůtí maso/, červené netučné maso. Dále jsou tobílkoviny rostlinného původu – obilniny – oves, žito, ječmen, pšenice, rýže, kukuřice a produkty z obilnin, dále luštěniny – fazole, hrách, čočka, sója.  

4.Omezit soleni
celkové množství soli by mělo být do 5g/den, zakazována je konzumace slaných jídel jako jsou brambůrky, arašídy, konzumace slanečků atd., pozor též na směsi do polévky jako např. Podravka, Masox, instantní polévky – též obsahují dosti soli, z tekutin ne minerální vody, příjem tekutin cca l,5 až 2 l/den, dávat přednost  obyčejné  vodě, perlivým vodám, ne minerální vody, jako příjem tekutin též možno doporučit ovocné čaje, zelený čaj, omezit jako zdroj tekutin pití ochucených vod nebo džusů, u diabetiků jsou ochucené vody, džusy zcela zakázány. Jako zdroj tekutin též nepoužívat mléko. Obecně obsah soli v potravinách by měl být do 2%.

5.Alkohol
malé množství alkoholu je doporučováno – působí příznivě na kardiovaskulární  systém – u mužů je doporučován příjem alkoholu do 30-40g/den – to je třeba 4 dcl vína na den, l a půl piva na den, u žen do 20 g/den – tj. 2 dcl vína na den. U některých pacientů je konzumace alkoholu zcela zakázána.

Při příjmu alkoholu nad 60g/den u mužů a nad 40 g/den u žen převládne nad jeho pozitivním kardiovaskulárním účinkem, naopak riziko zánětu slinivky břišní, vážného poškození jater, vysokého krevního tlaku, postižení srdce pod obrazem kardiomyopatie až riziko náhlé smrti, riziko vzniku některých nádorů atd..

6. Pohybová aktivita
Je nesmírně důležitá v prevenci a léčbě nadváhy, obezity, v prevenci a léčbě celé řady civilizačních nemocí.

Je si nutné uvědomit, že lidské tělo není perpetum mobile, takže pokud je zvýšený přísun energie oproti energetickým potřebám organismu, tak se přebytek energie dodané tělu ukládá ve formě tukových zásob a je přírůstek hmotnosti. V opačném případě to vede k redukci hmotnosti. Takže zvýšení energetického výdeje docílíme pohybovou aktivitou: Ta by se měla provádět přibližně 4x až 5x týdně po dobu 30 minut až 45 minut, což odpovídá doporučovaným alespoň 2,5 hodinám týdně. Je kladen důraz nejen na dobu trvání zátěže, ale i na intenzitu zátěže. V případě chůze po rovině se za dostatečně intenzivní zátěž považuje chůze rychlostí 3-3,5 km/hodinu.  

Ve výběru typu zátěže, ve výběru intenzity zátěže, vycházíme z věku, zda u konkrétního pacienta, jedince nejsou přítomna onemocnění, která mohou různou měrou ovlivnit intenzitu zátěže – jde o následující onemocnění – cukrovka – jak je cukrovka kompenzována, dále zda jsou či nejsou přítomny komplikace cukrovky, dále nemoci jater, ledvin, kardiovaskulárního aparátu, onemocnění plic, onemocnění pohybového aparátu, výraznější obezita atd..

Při výběru pohybové aktivity na toto nutno brát ohled, případně možno provést různá vyšetření včetně zátěžových testů, a na základě těchto výsledků posoudit závažnost např. plicního onemocnění, srdečního onemocnění, stanovit funkční kapacitu a přesněji tak stanovit intenzitu zátěže. Funkční testy jsou prováděny spíše u mladších pacientů. Mezi jednoduché testy patří např. 6 minutový test chůze, případně různé přístrojové zátěžové testy.

Z fyzických aktivit jsou doporučovány všechny formy zátěže, nejběžnější formou je chůze, dále vhodnou formou je třeba plavání, jízda na kole, na rotopedu atd.. Nutno si uvědomit, že nepřiměřená zátěž může i uškodit, nutno nastavit takovou úroveň zátěže, aby se dotyčný pacient při ní cítil dobře.

Pravidelná fyzická zátěž vede nejen k redukci hmotnosti, ale též vede ke snížení hladiny tuků, cukrů, tlaku, zvyšuje zdatnost, výkonnost kardiovaskulárního aparátu a též v nemalé míře vede ke zlepšení nálady vyplavením látek, které mají až opiátový účinek.

Zde jsou uvedeny příklady různých druhů aktivit, a jaký přibližný energetický výdej představují:

Lehká fyzická zátěž představuje výdej l200-l500 KJ/při hodinové této zátěži – patří sem tyto typy zátěže: chůze cca 3 km/hodinu, jízda na kole 8-l0 km/hodinu, rekreační míčové hry, lehčí práce na zahradě atd.

Středně těžká až těžká fyzická zátěž představuje výdej energie cca l800-2000 KJ/při hodinu trvající této zátěži – patří sem tyto aktivity: chůze 5-7 km/hodinu, jízda na kole cca l5-20 km/hodinu, stolní tenis, tenis, bruslení, kanoistika, plavání, lyžování, intenzivnější míčové hry, náročnější práce na zahrádce, zednické práce.

Potom jsou aktivity s velmi výraznou fyz. zátěži – výdej energie 2300 KJ a více při hodinu trvající zátěži – patří sem: lesnické práce, kopáčské práce, přenášení těžkých břemen, běh 8 km/hodinu a více, cyklistika – rychlostí více jak 20km/hodinu, lední hokej, kopaná, podobné sporty, horolezectví.

Takže každý jedinec, pacient si může podle tzv. výživových tabulek a podle úrovně fyzické zátěže vypočítat jaký je jeho aktuální denní energetický příjem, orientačně též energetický výdej a sestavit plán společně s lékařem, z dietologem směřující k redukci hmotnosti. K přesnému určení energetického výdeje by bylo nutno znát hodnotu bazálního metabolismu-viz kapitola Obezita.

Toto je vážené pacientky a pacienti vše, co jsem vám chtěl k této problematice sdělit.