IschemieŘadíme sem onemocnění tepen mozkových, tepem na horních a dolních končetinách, dále postižení tepen zásobující orgány dutiny břišní – např. střeva, ledviny.

Nejčastěji dochází k postižení těchto tepen na podkladě atherosklerozy, což vede k jejich zúžení až uzávěru a výsledkem je porucha zásobení těchto orgánů, což vede k narušení funkce těchto orgánů, která se může projevit rozličnými příznaky.

O atheroskleroze blížší informace v úvodu o ischemické chorobě srdeční, kde toto podrobně popsáno, proto to zde již nezmiňuji, nepopisuji.

Onemocnění mozkových tepen.
Jejich zúžení se může projevovat rozličnými příznaky, jako je motání hlavy, pocity na omdlení, nejistotou při chůzi, pády, velmi závažnými příznaky jsou např. i třeba pouze přechodné poruchy zraku, přechodná porucha řeči, přechodná porucha hybnosti končetin atd. Jindy nejsou žádné takovéto varovné příznaky a mozková příhoda se objeví náhle. Při objevení se těchto příznaků je nutno zajít k lékaři, ten opět odešle na příslušná vyšetření a dle výsledku těchto vyšetření se rozhodne, zda pouze konzervativní léčba/léky/ či zda intervence na mozkových tepnách.
Zde o dalším postupu rozhoduje neurolog, případně po konzultaci s neurochirurgem.

Jestliže se náhle objeví porucha řeči, porucha hybnosti končetin, na pacientovi je třeba patrný pokles ústního koutku, může být pacient třeba i zmatený, mohou se objevit další příznaky, jako jsou bolesti hlavy, zvracení atd., okamžitě nutno zavolat pohotovost. U mozkové příhody, tak jako u srdečního infarktu, je čas též velmi důležitý. U srdečního infarktu optimální čas pro intervenci je l2 hodin, v prvních hodinách je intervence nejúspěšnější, v případě cévní mozkové příhody lze moderní léčbu na zprůchodnění uzavřené cévy mozkové použit v kratším čase do 6-8 hodin od vzniku příznaků, čím dříve, tím lépe. Po uplynutí 8 hodin od vzniku příznaků jsou léčebné postupy velmi omezené a výsledkem jsou potom různě přetrvávající neurologické nálezy. Moderní léčbou, včasnou léčbou lze i docílit úplného vymizení neurologického nálezu.

Tímto způsobem léčíme ischemické cévní mozkové příhody, které jsou způsobeny uzávěrem mozkové cévy mimo mozek nebo v mozku.

Ještě známe hemorhagické/krvácivé/ cévní mozkové příhody způsobené krvácením do mozku – tento typ mozkové příhody vzniká rupturou/prasknutím/cévy v mozku při neléčeném vysokém tlaku nebo dochází k prasknutí nějaké vrozené cévní anomálie v mozku-s tímto typem se můžeme i setkat u mladších do té doby zcela zdravých jedinců/jde o prasknutí AV malformace, cévní výdutě-aneurysmatu/. Opět u tohoto typu mozkové příhody co nejdříve se dostat do nemocnice, léčí se však jiným způsobem-např. neurochirurgickým zákrokem s ošetřením místa, kde céva krvácí. Příznaky jsou stejné.

Tyto moderní způsoby léčby mozkové příhody nabízejí v iktových centrech/ např. nemocnice Děčín/, v Masarykově nemocnici se nachází komplexní cerebrovaskulární centrum – zde mozkové příhody léčeny v součinnosti specialistů jako je neurolog + radiolog/rentgenolog / + neurochirurg.

Onemocnění tepen dolních končetin.
Postižení tepen na dolních končetinách se projevuje bolestmi v jedné nebo obou dolních končetinách, pacienti to popisují jako křeče, tuhnutí, bolest lokalizovanou v celé dolní končetině, nebo pouze v lýtku nebo pouze v chodidle dané končetiny po ujití různě dlouhé vzdálenosti –mluvíme o klaudikačním intervalu.

Čím je kratší ten klaudikační interval, tím to svědčí pro závažnější postižení tepen na dolních končetinách. Mohou se tedy objevit až klidové bolesti, současně se kromě těchto bolestí na dolních končetinách, mohou objevit u jiné příznaky špatného cévního prokrvení. Mezi tyto příznaky patří rozličné kožní změny- změna barvy kůže patrná zejména na periférii dolních končetin /na prstech, chodidle, nártu/ – jde o bledé nebo namodralé zbarvení kůže zejména v těchto oblastech, kůže je chladná, studená, mohou se objevit až defekty kožní, kterými může dojít k průniku infekce a následně toto vyústit až v amputaci dané končetiny. Proto při objevení se těchto příznaků opět vyhledat lékaře, odešle na příslušná vyšetření, dle výsledků další postup –zda pouze konzervativní postup s užíváním léků nebo zda intervenční zákrok. O tomto rozhoduje internista/angiolog/ po konzultaci s cévním chirurgem.
Proto je nutné opět toto včas řešit.

Onemocnění tepen zásobující orgány dutiny břišní:
Zde velmi často nejsou přítomny žádné příznaky, jak tomu je např. při onemocnění tepen zásobující ledviny a prvním příznakem může být až významné selhání funkce ledvin s nutností dialýzy atd.. Někdy při zúžení cév zásobujících žaludek, střeva může dojít k vzniku bolestí po jídle –
mluvíme o tzv. abdominální angině diagnoza obtížná.

 

Onemocnění periferních tepen